Shrnutí nejasné předvolební situace

26. 04. 2010 16:37:34
Volby v Británii se blíží, pojďme si shrnout zásadní body. Momentálně tam vládne v historii nejdelší vláda labouristické strany. V roce 1997 socialisté pod vedením Tonyho Blaira porazili konzervativce s úřadujícím premiérem Johnem Majorem. Blair tehdy stranu přestavěl do podoby New Labour, která se dokonce i vzdala ve svých stanovách článku čtyři o potřebě znárodňování (v roce 1995!). Pod jeho vedením pak strana vyhrála ještě v letech 2002 a 2005.

Blairova popularita však prudce klesla v souvislosti s účastí Británie ve válce v Iráku. V roce 2007 Blair na své funkce rezignoval a vládu ve straně i zemi předal svému ministru financí a dlouho očekávanému nástupci Gordonu Brownovi.

Všeobecně se usuzovalo, že ten brzy vyhlásí předčasné volby, aby stvrdil svou pozici a posílil mandát. Klesající preference socialistů však Browna vedly k oddálení rozhodnutí až prakticky do posledního možného okamžiku, což se mu i nakonec s ohledem na současné preference vyplácí.

Vyzyvatelem socialistů je Konzervativní strana. Ta se už od roku 1997 marně snaží najít silného lídra, který by straně zajistil vítězství. Po třech neúspěšných pokusech padla v roce 2005 volba na Davida Camerona. Ten stranu zreformoval natolik, že to dlouhou dobu vypadalo, že má vstup do premiérského sídla zajištěný.

Další strany v Británii nemají obvykle vinou volebního systému prosté většiny velký vliv. Největší z nich jsou Liberální demokraté, v parlamentu je pak zastoupena ještě velšská Plaid Cymru a skotská Scottish National Party. Několik jedinců mají ve Westminsteru i další malé strany. Samostatnou kapitolou je Severní Irsko, které má z historických důvodů jiný stranický systém.

Když v roce 2009 média odkryla podivné praktiky poslanců při čerpání náhrad, stal se z toho obrovský skandál, který zasáhl prakticky celé politické spektrum. Nejvíce byly postiženy dvě největší strany a toho využili Liberální demokraté, kterým jediným se skandál vyhl.

Podpora stranám jako na houpačce

Ještě na konci roku 2009 se očekávalo pohodlné vítězství konzervativců. Strana Gordona Browna nezvládla získat zpět ztracenou reputaci a skandál s výdaji poškodil hlavně ji. Konzervativci si toho byli vědomi a tlačili na Browna, aby vyhlásil předčasné volby. Ten však odolal a jak to teď vypadá, nakonec i vydělal.

Země se začala pomalu vymaňovat z ekonomické krize a konzervativci začali ztrácet. Britský volební systém má tu vlastnost, že i malé oslabení konzervativců vede k velkému posílení labouristů. Netrvalo tedy dlouho a začalo se reálně hovořit o zablokovaném parlamentu. To by znamenalo, že vítězná strana by nezískala v parlamentu většinu a strany by byly nuceny k hledání nějaké dohody.

Čím více začali politici možnost zablokovaného parlamentu připouštět, tím více rostly i preference třetích stran, hlavně liberálních demokratů. Britští voliči si zvykli kvůli vlastnostem volebního systému svou volbu racionalizovat (tedy vybírat ne podle své první volby, ale na základě šancí jednotlivých kandidátů). Pokud se začalo o zablokovaném parlamentu hovořit jako o možné variantě, voliče to psychologicky vedlo k tomu, že začali přemýšlet i o menších stranách. Přirovnal bych ten efekt k tomu, když se v roce 2006 zelení přehoupli přes 5% hranici a mnoho lidí si jich všimlo.

Tři největší strany se letos historicky poprvé dohodly na živé televizní debatě (viz článek Televizní Debata vs. televizní debata). Gordon Brown za socialisty, David Cameron za konzervativce a Nick Clegg za liberály (mimochodem po dlouhé době mají tři hlavní strany ve volbách za lídry nováčky) se setkávají ve třech debatách (15., 22. a 29. dubna).

A hned ta první vedla na britské politické scéně k obrovským turbolencím. V této debatě Nick Clegg zapůsobil na veřejnost tak, že preference jeho strany se dostaly těsně až za CP a odsunuly vládní LP na třetí místo (viz článek Přelétavé volební preference). Dáno to bylo i tím, že lídři dvou největších stran se do té doby soustředili na souboj mezi sebou. Když viděli, jak Clegg zapůsobil na veřejnost, byly nuceny přehodnotit svou strategii a připravit kampaň i proti LD.

Druhá debata 22. dubna již byla vyrovnanější, přičemž preference LD se po ní udržely na druhém místě. To ještě víc prohloubilo šance na zablokování parlamentu. V této debatě už i lídr konzervativců Cameron veřejně připustil možnost zablokovaného parlamentu a nutnosti politické dohody s liberály v takovém případě.

Kdo s čím do voleb
Hlavním tématem letošních voleb je ekonomická situace země. Většina volební kampaně konzervativců a socialistů se proto soustředí na ni. Pokud vyhrají labouristi, tak plánují zvýšit vládní výdaje, aby tak podpořili ekonomický růst, který se letos vyšplhal do kladných čísel a je v současné době zhruba na úrovni 0,2% HDP. Oproti tomu konzervativci chtějí v příštím roce zredukovat výdaje státu o 6 mld. liber. I liberálové plánují rozpočtové škrty. Brown kritizuje zejména konzervativce, že jejich škrty udusí začínající hospodářský růst.

Hlavní obrysy politiky LP v ekonomické oblasti představil ministr financí Alistair Darling při předkládání rozpočtu pro letošní fiskální rok 24. března (viz článek Předvolební rozpočet - ostrovní tanec mezi voliči). Nejzásadnější změny jsou zvýšení odvodů na sociální pojištění, zrušení slev na daních z vyšších výdělků, zvýšení dědické daně, zvýšení spotřební daně z alkoholu a benzínu. Mladé rodiny by měly získat podporu na tzv. startovací bydlení odpuštěním daně z nemovitosti a vláda pod LP by investovala do univerzit a alternativních zdrojů energie. Mladým nezaměstnaným, pokud nenaleznou práci do 6 měsíců, by zaměstnání garantovala vláda.

Konzervativci se chtějí zaměřit zejména na státní výdaje. Škrtat nebudou jen tam, kde se jedná o zdraví nebo zahraniční pomoc. Ve své kampani nabízejí více pracovních míst, zavedení možnosti odepisovat si daně za partnera s nízkým příjmem, podporu vzdělání pro nejchudší a také zvýšení limitu pro placení dědické daně za majetek přesahující 1 milion liber (oproti současným 325 tisícům). Konzervativci také plánují zrušit zvýšení sociálního pojištění pro osoby s nízkým příjmem, se kterým paradoxně přišli socialisté

Liberálové chtějí kromě rozpočtových škrtů zvýšit hranici, od které se platí daň z příjmu z 6.475 liber na 10 tisíc. Dále by chtěli zavést speciální milionářskou daň na nemovitosti s hodnotou přes 2 miliony liber. Plánují také dotace těm školám, které vyučují nejchudší žáky.

Velmi aktuálním neekonomickým tématem předvolební kampaně je volební reforma. Tu dlouhodobě chtějí hlavně liberální demokraté, kteří by nejraději viděli zavedení systému přenositelného hlasu. Premiér Brown předložil letos do parlamentu labouristický návrh na zavedení systému alternativního hlasování. O jeho zavedení by měli rozhodnout sami voliči v referendu na podzim. Konzervativci jakékoliv reformy volebního systému podmiňují jeho kompletním rekonstrukcí, hlavně se to týká volebních obvodů.

Tématem, které se objevilo po skandálu s poslaneckými náhradami je možnost odvolat poslance voliči za vážné pochybení. To nastolili liberálové a jejich lídr Clegg jej pravidelně připomíná ve volebních debatách.

Před letošními volbami strany využívají i negativní kampaň (viz článek Jiný příklad negativní kampaně). Labouristé vykreslují konzervativce jako stranu nezralou pro vládnutí a zpochybňují kompetence Davida Camerona. Konzervativci naopak využívají ekonomických návrhů Labouristů a útočí na premiéra Browna. Upozorňují zejména na fakt, že za dobu vládnutí labouristů se britský dluh zdvojnásobil. Téměř výhradně se doposud vymezovala LP a CP proti sobě, s nárůstem preferencí LD je však pravděpodobné, že se to změní. Samotná LD vedla negativní kampaň proti oběma velkým stranám s cílem přesvědčit voliče, že má smysl volit třetí strany.

Výsledek nejistý, variant několik

Na výsledek voleb by si nikdo odpovědný nedovolil vzhledem k neočekávanému vlivu předvolebních debat na voličské nálady vsadit. Nejpravděpodobnější (dnes již téměř jistou) variantou je zablokovaný parlament a vítězství konzervativců. Ve hře je dokonce i velmi zvláští varianta, že na hlasy bude pořadí první konzervativci, druzí liberální demokraté a až třetí labouristí, ale na mandáty budou nejsilnější labouristé před konzervativci a liberály. I to umožňuje současný volební systém.

Volby skončily „patem“ ve Velké Británii ve dvacátém století celkem čtyřikrát (1910, 1923, 1929 a 1974). Pokaždé to vedlo k předčasným volbám. Při poslední podobné události v roce 1974 se volby konaly do osmi měsíců po prvních volbách.

V případě, že zvítězí na mandáty LP, je pravděpodobné, že vznikne menšinová vláda Gorgona Browna s podporou LD. To by znamenalo téměř jistě úpravu volebního systému. David Cameron sice připustil možnost spolupráci s LD, ale obě strany budou daleko složitěji hledat shodu. Při takové variantě je pravděpodobnější brzké vyvolání nových voleb.

Ostatní malé strany pravděpodobně nijak dramaticky nezvýší počet svých poslanců ve Westminsteru. Jejich vliv se však může vhledem k předpokládanému patu zvýšit.

Volby se budou konat 6. května 2010. Ve Velké Británii se tradičně volí ve čtvrtek od 7.00 do 22.00 hodin.

Autor: Jiří Kozák | pondělí 26.4.2010 16:37 | karma článku: 7.65 | přečteno: 785x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Ziegler

Koněva nečistit, Rusové sami tolerují ničení hrobů legionářů

Upřímně řečeno, nevidím důvod, proč by měl mít masový vrah maršál Koněv v Praze sochu. Protesty Rusů jsou pokrytecké a není třeba je brát vážně. Oni sami nepečují o české památníky ve své zemi.

23.8.2019 v 18:07 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 247 | Diskuse

Miroslav Václavek

Odstraňme sochy sovětských maršálů, nezaslouží si naši úctu

Tak nám zase polili Koněva paní Müllerová, aneb tato slova jako vystřižená ze Švejka skvěle ilustrují existenci jednoho monstra v Praze, vyvedeného v obvyklé póze, tedy v kabátě až na zem, což mne vede k zamyšlení

23.8.2019 v 11:30 | Karma článku: 29.46 | Přečteno: 1320 | Diskuse

Petr Štrompf

Česká politická humoreska a občan jako obtížný hmyz

Hezky jsme to v té politice dopracovali. Ten, kdo si myslí, že se nám svět směje, tak se mýlí. Svět se nám nesměje, protože se o nás nezajímá. Což je horší, než kdyby se chtěl uřehtat.

23.8.2019 v 9:20 | Karma článku: 11.29 | Přečteno: 321 | Diskuse

Jan Dvořák

Lidem z kultury je zapotřebí pokorně naslouchat

„Co tady zase děláte, člověče?!“ obořil se muž za ředitelským stolem na postaršího, slušně oblečeného kultivovaného pána s kravatou, který po zaklepání vstoupil do místnosti a s milým výrazem pozdravil.

23.8.2019 v 8:37 | Karma článku: 21.92 | Přečteno: 523 | Diskuse

Martin Braun

Svou vlast odhazuji v dál... s těžkým srdcem ale rád

K tomuto blogu mne inspiroval pan Přemysl Čech svou zpovědí a také v diskusi jedna paní, co jeho blog okomentovala. Řekl jsem si, že nebude na škodu jiný pohled.

23.8.2019 v 5:48 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 835 | Diskuse
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 831
Ředitel CEVRO - Liberálně-konzervativní akademie (www.cevro.cz), absolvent politologie na FSV Univerzity Karlovy v Praze, přednáší na vysoké škole CEVRO Institut (www.cevroinstitut.cz)

Najdete na iDNES.cz